Na jeden den birderem - 15.8.2012

Je krásné středeční dopoledne a já vím jedno – doma sedět určitě nezústanu. Je třeba využít každý hezký den dovolené. Za chvíli tedy už sedím v autě směr Tovačov, kam se vracím po mnoha  a mnoha letech.  Přiznám se, že navštívit tuto lokalitu mě napadlo až po návštěvě webu známého českého birdera Roberta Doležala alias Dodina https://www.birdwatcher.cz. Nemám to přeci tak daleko a určitě se tam najde i nějaké to vhodné místo na focení mých oblíbených vážek. Moje vážčí  lokality už letos stěží překvapí něčím novým a tak je třeba zkusit i jiná místa. Cesta ubíhala celkem rychle a tak jsem krátce po 15. hodině zaparkoval na dobře známém místě u zeleného domku. Cílem mé návštěvy byl tentokráte výhradně Hradecký rybník. Hodil jsem na záda batoh s výbavou a vydal se k rákosinám na konci rybníka. Cestou se z vegetace od Mlýnského náhonu ozývaly hlasy ptáků, které jsem sice vnímal jako povědomé, ale nedokázal jsem jim přiřadit žádný ptačí druh. Když jsem míjel odbočku ke kříži, všiml jsem si, že se tam nachází skupinka opeřenců. Řekl jsem si, že se tam na chvíli kouknu, co se tam děje, a pak budu pokračovat ve své cestě za vážkami. Jakmile jsem se přiblížil ke kříži (místo, kde se protínají hráze S-J a V-Z, dělící tak celý rybník na čtvrtiny), ptáci se vydali směrem na volnou vodní plochu, někteří se zvedli z kůlů a odlétli. Sedl jsem si poblíž do trávy, vyndal starého rusa (tak říkám dalekohledu, který si půjčuji od dědy)a začal pozorovat hladinu i vzdušný prostor nad ní. Z ptačích druhů toho zatím moc určit nedokážu, ale nevadí. Jako první jsem přehlédl čtvrtinu nejblíže k Tovačovu a zelenému domku. Začnu tím, co znám. Jako první mi padla do oka skupinka asi 10 kachen divokých. Proháněla se po hladině rybníka a sem a tam a čas od času doplavala až těsně ke mně.

Společnost jim dělala nedůvěřivá lyska černá a potápka roháč, která s železnou pravidelností mizela pod hladinou za potravou. Nevšimnout si nešlo kompletní rodinky labutě velké se třemi odrostlejšími mláďaty. Brázdili hladinu rybníka po celkem pravidelné trase a poté se pravidelně vraceli zpět ke kříži. Pořídil jsem pár záběrů a dál se kochal jejich vyjížďkami.

Jakmile jsem se nabažil labutí, zaměřil jsem svoji pozornost na vzdušný prostor. V něm poletoval pták, který vzdáleně připomínal racka, ale racek to určitě nebyl. To musí být rybák obecný! Jeho hlas se rozléhal okolím a střemhlavé lety směrem k hladině za kořistí na hodně dlouhou dobu zaměstnávaly mé oči a fotoaparát. 

Když už mě začaly pobolívat ruce, rozhodl jsem se trochu protáhnout. Slunce už bylo poměrně nízko a já zvažoval, že se vydám na cestu k domovu. Ještě ale alespoň zběžně prohlédnu zbylé části rybníka. Udělal jsem tedy čelem vzad, přešel kousek po hrázi, když tu jsem přes rákosí u břehu uviděl potápku roháče se dvěma mláďaty. Kromě nich jsem neviděl v této časti rybníka vůbec nic. Přikrčil jsem se a pozoroval přes vegetaci, jak si rodinka spokojeně pluje po hladině. Najednou matka poodplula od mláďat a zamířila směrem k čeřícímu válci. Tam se potopila, aby se krátce nato vynořila s malou rybkou pro své mladé. Otočila se rychle plula zpět. Poté následovalo předání rybičky jednomu z mláďat. Nádhera! Nejkrásnější zážitek z celého odpoledne.

Teď už jsem se definitivně vydal na zpáteční cestu. Ve vzduchu nad zbylou částí poletovalo několik málo racků chechtavých, pár se jich pohupovalo na vodní hladině a v dáli pak bylo možné na opačném konci rybníka zahlédnout několik labutí velkých a lysek černých. Nad hlavou mi proletěl poměrně velký pták, kterého jsem teprve později doma z fotky určil jako kormorána velkého.

Došel jsem zpět k autu, když jsem si všiml, že ke mně míří labuť velká s nějak divně pokrouceným krkem.  Vypadá to divně, tak si pořizuji dokumentační snímek. Později jsem se na Dodinově webu dočetl, že by to snad mohlo být z otravy olovem.

Když už se pomalu zvedám a balím foťák, proletují těsně kolem mě dva ledňáčci říční. Lepší zakončení mé návštěvy jsem si nemohl přát. Slunce se blíží k obzoru a já se vydávám na zpáteční cestu. Na vážky se tentokrát vůbec nedostalo, ale i tak to byl nádherný den. Řekl jsem si, že určitě pořídím nějakou příručku na určování ptáků a na Tovačov se co nevidět vrátím. Ne za vážkami (sezóna už je v samém závěru), ale za ptáky...